|
|
Studium vlivu plazmatem aktivované vody na půdní mikroorganismy
Lungová, Tereza ; Šimečková,, Jana (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá účinky plazmatem aktivované vody na mikroorganismy nacházející se ve vzorku hnědozemě. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na rozbor půdy a mikroorganismů v ní žijících. Druhá část se zabývá obecnými vlastnostmi plazmatu a vznikem plazmatem aktivované vody. V experimentální části této práce byla plazmatem aktivovaná voda aplikována na výluh půdních mikroorganismů a současně přímo na vybraný vzorek půdy v různých koncentracích. Následně byl pozorován vliv na životaschopnost půdních mikroorganismů. Na základě výsledků z praktické části bylo zjištěno, že plazmatem aktivovaná voda nemá na půdní mikroorganismy výrazně pozitivní ani negativní vliv. Z tohoto důvodu bude nutné se při dalším výzkumu zaměřit na konkrétní typy mikroorganismů.
|
|
|
Vliv druhově bohatých meziplodin na půdu
Žák, Oldřich
Dostatečné zastoupení organické hmoty v půdě je nutné pro udržení úrodnosti půdy. Z mnoha studií vyplývá, že používání směsí meziplodin můžeme lépe předcházet erozi, zvýšit výnos hlavní plodiny, redukovat pesticidy a herbicidy, snížit objem hnojiv, omezit výskyt chorob a škůdců, v neposlední řadě zabránit vyplavování dusíku a zlepšit celkový vliv zemědělského hospodaření na biodiverzitu. Z našeho pokusu vyplývá, že vliv druhově bohatých meziplodin by mohl být kladný, pokud bude dodržen správný management.
|
|
|
Vliv aplikace biouhlu na mikrobiologické charakteristiky půdy
Štorková, Natálie ; Sedláček, Petr (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu Pflazenkohle aplikovaného do půdy na mikrobiální charakteristiky půdy. Spolu s mikrobiálními vlastnostmi (mikrobiální funkční diverzita, mikrobiální a enzymatická aktivita) bylo v této práci posuzováno také působení biouhlu na fyzikálně-chemické vlastnosti půdy (pH, obsah organické hmoty, obsah organického C a N) a růst rostlin (výška, suchá hmotnost nadzemní a podzemní části). V experimentální části práce byly použity dva typy půd s nízkým obsahem organické hmoty (písčitá aridní půda a arenická černozem) po dvouleté kultivaci s biouhlem v aplikační dávce 0 a 20 g·kg-1, jako modelová rostlina byla vybrána kukuřice setá (Zea mays). Výsledky pěstebního experimentu ukázaly, že biouhel Pflanzenkohle má potenciál ovlivnit mikrobiální vlastnosti půdy, fyzikálně-chemické vlastnosti půdy a také růst rostlin. Jeho prokazatelné působení na mikrobiální charakteristiky půdy však bylo omezené, zřejmě z důvodu nevhodné aplikační formy biouhlu a nevhodně zvoleného typu použité půdy v rámci pěstebního experimentu. Pro další studium vlivu biouhlu na námi posuzované mikrobiální půdní vlastnosti by bylo vhodné pozměnit nastavení experimentu, aby bylo možné kvantifikovat rozdíly jako statisticky významné.
|
|
|
Rozdílné mikrobiální aktivity v rhizosféře trav Festuca ovina a Calamagrostis epigejos
Filipová, Lenka
Diplomová práce "Rozdílné mikrobiální aktivity v rhizosféře trav Festuca ovina a Calamagrostis epigejos" se věnuje problematice klimatických změn a eutrofizaci prostředí a jejich vlivu na stabilitu vzácných stanovišť, konkrétně suchých acidofilních trávníků na území NP Podyjí. Cílem diplomové práce je prostudovat a shromáždit dostupné prameny týkající se interakcí půdních mikroorganismů a rostlinných kořenů ve výjimečných a chráněných xerotermních travinných ekosystémech, které jsou z dosud nevysvětlitelných příčin kolonizovány agresivní expanzivní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), čímž dochází k narušení jejich integrity a stability. Literární přehled se zabývá vysvětlením všech podstatných součástí problematiky -- koloběhy prvků v ekosystémech, poměr C : N, úloha mikroorganismů v půdě, význam mikrobiálních dějů v rhizosféře a v travinných ekosystémech obecně. V experimentální části byla potvrzena hypotéza, že stres suchem a eutrofizace prostředí vyvolá v systému rostlina -- mikroorganismy -- půda změny, které se projeví destabilizací systému, nárůstem úniku nitrátových a amonných iontů z půdy a ve změně kvantity i kvality nadzemní a podzemní biomasy kostřavy Festuca ovina.
|
|
|
The effect of selected pharmaceuticals on growth, biomass and activity of soil microorganisms
JIŘÍK, František
Kontaminace povrchových vod a půd léčivy je ekologický problém, který představuje do budoucnosti velké riziko nejen pro životní prostředí, ale i pro lidskou společnost. Ačkoliv byla přítomnost léčiv v půdě již prokázána a jejich chování bylo důkladně popsáno, stále chybí informace o vlivu léčiv na mikrobiální společenství, které tento biotop obývají. Tato práce se zaměřuje na změny ve složení a početnosti bakteriálních společenstev v zemědělských půdách kontaminovaných irbesartanem.
|
|
|
Vulnerability of organic matter in permafrost-affected soils and potential greenhouse gas emissions
DIÁKOVÁ, Kateřina
Rozložitelnost půdního organického uhlíku a potenciál úniku skleníkových byly studovány v permafrostových půdách. Zvláštní pozornost byla věnována kryoturbovaným horizontům minerální tundry a kryogenním útvarům bez vegetace, které odhalují rašelinu z hlubokých vrstev na povrchu arktického rašeliniště. Shromážděné studie se zabývají určením hlavních faktorů ovlivňujících rozložitelnost organického uhlíku v arktických půdách a vliv teploty, dostupnosti kyslíku a přídavku rostlinného materiálu. Pro naplnění cílů práce bylo designováno několik laboratorních inkubačních experimentů. Význam dostupnosti dusíku byl na cyklus uhlíku a emise skleníkových plynů byl dále studován kombinací terénních měření a laboratorních experimentů.
|
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
|
|
Studium vlivu plazmatem aktivované vody na půdní mikroorganismy
Lungová, Tereza ; Šimečková,, Jana (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá účinky plazmatem aktivované vody na mikroorganismy nacházející se ve vzorku hnědozemě. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na rozbor půdy a mikroorganismů v ní žijících. Druhá část se zabývá obecnými vlastnostmi plazmatu a vznikem plazmatem aktivované vody. V experimentální části této práce byla plazmatem aktivovaná voda aplikována na výluh půdních mikroorganismů a současně přímo na vybraný vzorek půdy v různých koncentracích. Následně byl pozorován vliv na životaschopnost půdních mikroorganismů. Na základě výsledků z praktické části bylo zjištěno, že plazmatem aktivovaná voda nemá na půdní mikroorganismy výrazně pozitivní ani negativní vliv. Z tohoto důvodu bude nutné se při dalším výzkumu zaměřit na konkrétní typy mikroorganismů.
|
|
|
Možnosti výroby a využití specializovaných organických hnojiv a substrátů v zemědělství: Metodika pro praxi
Šimon, Tomáš ; Usťak, Sergej ; Váňa, Vojtěch
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, zahrádkářům, výrobcům a uživatelům organických hnojiv a pěstebních substrátů, pracovníkům ve výzkumu a zemědělském školství a všem ostatním zájemcům základní informace o možnostech výroby a využití specializovaných organických hnojiv a substrátů v zemědělství. Její uplatnění v praxi může zajistit ekologicky přijatelné a ekonomicky efektivní hnojení zemědělských plodin. V úvodu metodika poskytuje základní přehled literárních informací ohledně dotčené problematiky. Dále metodika popisuje vlastní výsledky získané v průběhu řešení výzkumného projektu využitelné v praxi a poskytuje jejich agrochemické agronomické a ekonomické hodnocení. Součástí metodiky je hodnocení agrochemické efektivity použití hnojiva při pěstování vybraných zemědělských plodin. Popsány jsou způsoby aplikace a účinky na půdu a rostliny. Na závěr uvádí souhrnné hodnocení dosažených výsledků a obecná doporučení pro praxi.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
host ::
RSS.